Výpis z rejstříku trestů aneb osobní blog trochu jinak

Byl čtvrtek a já se už neuvěřitelně těšila na akci Gaudeamus Igitur, což pro nezasvěcené znamená oslavy začátku školního roku. Vím, zní to trochu divně, oslavovat začátek školního roku? Ale kdo nezažil, nepochopí.

Takže byl čtvrtek, sice celý den pršelo a bylo opravdu hnusně, ale to mi nebránilo v tom, abych se netěšila na konzerty, které ještě k tomu byly zadarmo.

Akce se konala na Výstavišti - U Bruselské cesty, což je taková zadní část Výstaviště přímo propojená s parkem Stromovka.

S přítelem jsme se tedy vydali užít si konzerty hlavně kapel - Vypsaná fixa a Horkýže Slíže, které byly hlavním tahákem celého večera. Kdybysme ovšem věděli, co se ten večer všechno stane, myslím, že bysme tuhle akci určitě vynechali. Součásti celé této akce nebyly jen konzerty, ale i různé soutěže a víceméně vyjímečné aktivity, o stáncích s různými pochutinami a pivkem nemluvě. S přítelem jsme se nejdřív vydali okouknout stánky s občerstvením, což je pro mě, člověka, který zřejmě jednou umře  na obžérství, povinností. Po zhltnutí klobásy a pivka jsme se konečně vydali okouknout i jiné stánky. Komerční banka - zřejmě hlavní sponzor večera měl největší stan a proto byl i naší první zastávkou. Nešlo ovšem o nic jiného než o nábor nových studentských účtu - aneb za to, že si založíte účet u KB získáte nejen poukázku na kaskadérskou atrakci, kterou si můžete hned vyzkoušet, ale i možnost o "zkrášlení účesu" jakýmsi prapodivným sprejem (dle mého názoru silně kýčového) , ale hlavně možnosti zúčastnit se autogramiády Horkýže Slíže a získání jejich CD, což mě lákalo nejvíc.

Jakožto majitel takovéhoto účtu jsem se bez skrupulí nahrnula do stánku a vyhrkla, že už tento účet vlastním a co tedy dostanu - "Nic", odpověděl mi jeden z náborníku. "Debilní KB", odvětila jsem, což mi ale bylo úplně k ničemu. Přítel to ovšem zachránil  a nechal si tento opravdu "výhodný" účet založit (zřejmě po cédečku bažil víc než já, ale to už nepřiznal).

Už začínala být celkem tma a dost velká zima, tak jsme se přesunuli ke stánku s medovinou, kterou si hlavně na Vánočních trzích opravdu neumím odpustit . Další stánek byl silně návykový - jednalo se totiž o stánek, ve kterém si člověk mohl zkusit dýchat kyslík v různých příchutích - je libo ananas nebo citron?  Přítel byl nadšen, já už méně - kombinace klobása - medovina, není zrovna moc chytrá. Každopádně pořád mi bylo celkem dobře, protože už jsem se čím dál tím víc těšila na konzert VF a HK.

Když jsme ovšem vylezli ze stánku silně zkyslíkovaní, čekal nás šok. Z Veletržního paláce šlehali plameny!!! Naivně jsem si myslela, že jde jen o malý požár, který bude hned uhasen a konzert bude pokračovat bez následků. Když ale po cca 15 minutách moderátor večera ohlásil, ať jdeme dál od ohně a konzerty pořád neprobíhaly, bylo nám jasné, že dnes už se nic, kromě hasení požáru konat nebude. Odebrali jsme se k odchodu,ale kudy? Přítel hlásal přes Stromovku, jenže jak se do ní dostat, když se kolem celého Výstaviště linul plot? Začínala jsem už být zoufalá a volala, že tu uhoříme, když jsme viděli pár lidí, jak prolejzá dírou v plotě....sláva, neuhoříme. Proběhli jsme celou Stromovkou v rekordním čase a domů se dostali mokří, unavení a naštvaní. Stálo to za to? Myslím, že ano, sice jsem si neužila konzerty, ale aspoň mě hřeje v kapse vyhrané CD.